INFORMACE O KAMENECH

Po staletí byly drahé kameny ceněny zvláště pro svou krásu. Lidé z nich vyráběly skvěle vypracované šperky a ozdobné předměty, a s obdivem je zařazovali do svých sbírek.

Kromě organických materiálů, např. korálů a perel, jsou drahé kameny minerály, které se formovali jako součást hornin Země. Chemickým složením a uspořádáním atomů získávají charakteristické fyzikální vlastnosti, podle kterých se určují.

Drahokam by měl splňovat tři podmínky. Měl by být krásný, odolný a vzácný. Abychom jeho krásu mohli náležitě ocenit, potřebujeme dostatek světla. Je to totiž právě světlo a způsob, jakým se odráží a láme. Světlo je příčinou barvy rubínu, ohně diamantu nebo tzv. opalizace. Brusič odhalí plnou krásu drahých kamenů, které mohli mít původně podobu jen obyčejných valounků či nedokonalých krystalů. Drahokam musí být pevný, tvrdý a odolný proti chemickým změnám. Mnohé minerály se vyskytují hojně, ale drahokam musí být skutečně vzácný. Například křemen je jedním z nejrozšířenějších minerálů na světě, ale jen některé jeho odrůdy lze brousit. Jednotkou vyjadřující hmotnost drahokamů je jeden karát (jedna pětina gramu).

V přírodě se jen vzácně vyskytují podmínky které umožňují vznik dokonale čistého drahokamu. Většinou vykazují stopy různých příměsí a proto se začaly dokonale čisté a průhledné kameny vyrábět synteticky v laboratořích. Nikdy však nedosahují originality drahokamů přírodních.

Přehled kamenů

Akvamarín

Akvamarín

Akvamarín je světle modrá až modrozelená odrůda berylu. Čím je barva modřejší, tím lépe. Zelenavé odstíny jsou ceněny méně, proto se mnoho akvamarínů zahřívá a tím se jim barva většinou vylepší trochu více do modra. Akvamaríny se vyskytují ve větším množství a také často i ve větších kusech než smaragdy. Jejich cena je proto nižší a nároky na čistotu vyšší. Jeden z největších krystalů akvamarínu byl nalezen v Brazilských pegmatitech, měřil 48,5x41cm a vážil téměř 100 kg. Hlavní naleziště akvamarínů jsou Brazílie, Nigérie, Madagaskar, Zambie, Rusko, USA... .

Achát

Achát

Achát (SiO2) je nerost složený převážně z vrstviček chalcedonu, což je vlastně mikrokrystalický nebo kryptokrystalický křemen (to znamená, že mikroskopické krystalky křemene jsou do sebe navzájem zarostlé a chalcedon, tedy i achát, se oproti krystalickému křemeni některými vlastnostmi odlišuje - např. je mnohem houževnatější). Achát má tvrdost kolem 7 a není štěpný. Ohnivý achát patří mezi nejvzácnější acháty. Je poloprůsvitný až opakní s duhovými (iridescentními) barvami na hnědém pozadí. Tyto duhové barvy jsou způsobeny rozkladem světla na jemných vrstvičkách chalcedonu s náletem pravděpodobně hematitu. Naleziště achátů jsou hlavně Brazílie, Uruguay, Madagaskar, Indie, Botswana, Maroko, Čechy... . Ohnivý achát se nachází v Mexiku a USA.

Ametyst

Ametyst

Ametyst je jedna z nejvíce ceněných odrůd křemene. Ve své nejlepší kvalitě dosahuje tmavé modrofialové barvy, jinak se vyskytuje ve světlých až tmavých tónech červenopurpurové až modrofialové. Často vykazuje mírnou změnu barvy pod různým osvětlením.

Granát

Granát

Granáty jsou početná skupina minerálů s podobnými vlastnostmi. Jsou to křemičitany krystalizující v krychlové soustavě, o tvrdosti 6,5-7,5 a nejsou štěpné. Jednotlivé druhy granátů mají stejnou krystalovou strukturu, ale mírně se odlišují chemickým složením (některé atomy v krystalové mřížce jsou nahrazeny jinými) i některými optickými vlastnostmi (zbarvení, index lomu...). Většinou jsou kameny ve skupině granátů pevnou směsí dvou nebo více druhů granátu. Tyto směsi mají v sobě jednotlivé druhy zastoupeny v různém poměru a je možno vytvořit řadu kamenů postupně přecházející ve svém složení od jednoho druhu granátu k dalšímu. Například PYROP (Mg3Al2(SiO4)3) postupně přechází v ALMANDIN (Fe3Al2(SiO4)3) a někde mezi nimi se nachází odrůda RHODOLIT ((Mg,Fe)3Al2(SiO4)3). Řadu pyropu a almandinu doplňuje SPESSARTIN (Mn3Al2(SiO4)3). Směsí spessartinu a pyropu je růžovooranžová odrůda tzv. MALAJSKÝ GRANÁT ((Mg,Mn)3Al2(SiO4)3) a stejné složení většinou mají i BARVOMĚNNÉ GRANÁTY (na denním světle mají jinou barvu než při umělém osvětlení). Dosazením atomu vápníku místo atomů Mn, Fe či Mg dostaneme GROSULÁR (Ca3Al2(SiO4)2) a jeho barevné odrůdy: oranžový HESSONIT a sytě zelený TSAVORIT. Pokračováním grosulárové řady je ANDRADIT (Ca3Fe2(SiO4)3) a jeho odrůdy: vzácný zelený až žlutozelený DÉMANTOID, žlutý TOPAZOLIT a černý MELANIT. Řadu zakončuje sytě zelený UVAROVIT (Ca3Cr2(SiO4)3), který se však nachází pouze ve velmi malých krystalcích, nevhodných k broušení.

Rubín

Rubín

Rubín je ještě o něco vzácnější odrůda korundu než safír. Barva rubínů přechází od oranžovočervené po purpurověčervenou, někdy i hnědočervenou. Kameny zbarvené více do purpurové nebo světlejší růžové už se správně nazývají safíry. Nejkvalitnější, sytě červenou barvu (obchodníci ji nazývají barva holubí krve) mají rubíny z Barmy, kde se k vlastní barvě některých kamenů přidá ještě červená fluorescence ve viditelném světle. Thajské (Siamské) rubíny bývají tmavěčervené až hnědočervené, rubíny z Ceylonu jsou zase světlejších tónů a často lepší brilance. Africké rubíny jsou většinou oranžovočervené

Safír

Safír

Safírem se běžně rozumí modrý safír. U ostatních safírů se používá označení barvy (např. žlutý safír, růžový safír...). Stejně jako rubín či smaragd, také modrý safír dosahuje ve své nejlepší kvalitě velmi sytého zbarvení. I z tohoto důvodu patří tyto kameny mezi ty nejcennější. Naleziště Kašmír v Indii dalo název nejlepší kvalitě safírů - sytě chrpově modrá barva s "hedvábnou" průhledností. Ceylonské safíry bývají lehce fialovomodré, thajské jsou často tmavě modré, africké zase většinou světlé. Australské safíry mají tmavě modrou barvu s nádechem zelené, díky silnému dichroismu. Velké a krásné safíry jsou zasazeny v české Svatováclavské koruně.

Smaragd

Smaragd

Smaragd je nejvíce ceněná odrůda berylu. Ve své nejlepší kvalitě dosahuje velmi syté zelené až modrozelené barvy. Smaragd je jen velmi zřídka dokonale čistý, většinou obsahuje různé inkluze, které jsou často charakteristické pro určitou lokalitu. Nejkvalitnější smaragdy se nacházejí v Kolumbii a obchodní název "kolumbijský" se často používá spíše jako hodnocení vysoké kvality smaragdu než určení jeho naleziště. Většina smaragdů má v sobě různé prasklinky, které se často vyplňují různými oleji, aby nebyly tak patrné. Hlavní naleziště smaragdu jsou Kolumbie, Brazílie, Rusko, Zambie, Zimbabwe, Afgánistán, Austrálie...

Topaz

Topaz

Má mnoho barevných odrůd, z nichž zlatá se řadí mezi drahokamy. Zlatému topazu byl přisuzován sluneční původ a navíc prý dává mužům moudrost a ženám krásu.

Ametyst

Ametyst

Jde o fialovou odrůdu křemene (SiO2). Byl ceněný už ve starém Egyptě, později se stal kamenem biskupů. Ametysty se nacházejí i v ČR, a proto se zřejmě u nás těší tak mimořádné oblibě už od dob Rudolfa II.

Onyx

Onyx

Onyx Je forma chalcedonu.Chalcedon, chemický vzorec SiO2, je klencový minerál. Název je odvozen od starověkého města Chalcedon v Malé Asii, místa konání Chalkedonského koncilu.

Vznik:
Onyx se  tvoří v dutinách hornin různého druhu, ale převážně v chladnoucím magmatu (výplň dutin čedičových a metaforových mandlovců), kde vzniká za nízkých teplot jako sraženina silikátových roztoků. Onyx je kryptokrystalická odrůda křemene – má tak malé krystalky, že se jeví jako celistvý. Tvoří náteky, kůry, mandle, geody.  Krystalky jsou většinou rovnoběžné nebo paprsčitě uspořádány.

Vlastnosti:
Fyzikální vlastnosti onyxu: Tvrdost 6,5 - 7 (rýpe do skla), hustota 2,65 g/cm3. Štěpnost chybí, lom nerovný, tříštivý nebo lasturnatý.
Optické vlastnosti onyxu: Barva: šedá, šedomodrá, šedozelená, šedobílá, často pestře zbarvený různými oxidy. Lesk skelný, matný, mastný až hedvábný.

Tyrkys

Tyrkys

Tyrkys je matný modro-zelený minerál, který složením odpovídá hydratovanému fosforečnanu hořečnato-hlinitému.

Tyrkys vznikl druhotným srážením z vod obsahujících měď, hliník a fosfor a to v sedimentech, především v pískovcích nebo ve vulkanitech, bohatých na dutiny. Zahřívá-li se tyrkys v uzavřené nádobě, ztrácí vodu a barví se do černa. Před dmuchavkou se netaví a nebarví plynový plamen zeleně - díky této reakci je možné snadno odlišit napodobeniny. Jeho název není odvozen od barvy minerálů, ale z francouzského slova turquois (turecký). Do Evropy byl dovážen z Persie přes Turecko. Vyskytuje se na Sinajském poloostrově, Novém Mexiku, Arizoně a Nevadě.

Opál

Opál

Opál je minerál, který je považován za drahokam. Jedná se o sloučeninu křemene s vodou (SiO2·nH2O), která je zastoupena nejčastěji mezi jedním až třemi hmotnostními procenty, ale v některých případech může dosahovat až 20 %.

Vyskytuje se mnoho odrůd jako např. drahý opál, ohnivý opál, dřevitý opál, či keříčkovitý opál.

Ve starověkém Řecku se opál stal talismanem zlodějů a pobudů, které měl ochraňovat. Opály byly obdivovány již ve starověkém Římu, kde se pro jejich označení používalo jméno ze staroindického sanskrtu, kde upala znamenalo právě drahokam. Až do objevení Ameriky se nejcennější opály nacházely na území dnešního východního Slovenska. Po dobytí Mexika se do Evropy dostaly tzv. aztécké opály, které uchvátily tehdejší sběratele. Po objevení Austrálie se začaly objevovat další opály z tohoto kontinentu a v současnosti pochází z Austrálie devadesát procent opálů na světě.

Opály se využívají především v klenotnictví pro šperkařské účely. Jsou jimi osazovány prsteny, náhrdelníky a další. Oproti většině dalších drahokamů se nedá většina opálů brousit (vyjma ohnivého opálu), proto je jeho povrch opravován pomocí zaoblování a vyhlazování.

Olivín

Olivín

Olivín (peridot) (Werner, 1789), chemický vzorec (Mg,Fe)2[SiO4] je kosočtverečný minerál s proměnlivým podílem hořčíku a železa v závislosti na podmínkách při jeho vzniku. Krajní členy izomorfní řady jsou forsterit – Mg2[SiO4] a fayalit – Fe2[SiO4].

Nazván byl podle olivově zeleného zbarvení, které spojovalo slova oliva a zelený (v angličtině slovo green), ale jeho název byl několikrát zaměňován. Staří Římané používali název Topazos dle ostrova, kde byl těžen a francouzští klenotníci později pak používali název peridot.

Korál

Korál

Korál je označení pro některé mořské žahavce z třídy korálnatci (Anthozoa). Je pro ně typické potlačení metageneze, což znamená, že zůstávají ve stádiu polypa. Všech asi 6000 druhů žije přisedle v mořích, obvykle v koloniích. Mezi korály patří známí původci korálových útesů v tropických mořích, kteří vylučují uhličitan vápenatý pro tvorbu svých tvrdých vnějších schránek. Během milionů let se tyto schránky vrství a někdy vytvoří i ostrov. Na budování korálů se podílejí zejména šestičetní koráli ze skupiny Hexacoralia, kromě nich ale také dírkonošci, měkkýši, řasy (zejména vápencem inkrustované ruduchy).

Tvrdé vnější schránky některých druhů korálů různých odstínů typické červené barvy se již od pravěku využívaly jako oblíbený šperkařský materiál, a to jak k výrobě jednotlivých částí náhrdelníků (z toho český výraz korál, korálek), tak k výzdobě předmětů z jiných materiálů (především kovových) vykládáním.

Citrín

Citrín

Citrín je kamenem barvy od světle žluté, přes jasně citronovou žluť (od které má jméno) až po nazelenalou, oranžovou či nahnědlou. Nalézá se v Brazílii, ve Španělsku, na Madagaskaru, ve Skotsku a Na Urale v Rusku. Chemickým složením jde o oxid křemičitý znečištěný oxidy železa.

Růženín

Růženín

Barva: růžový

Země původu: Jižní Afrika, Brazílie, USA, Indie

Technický popis: silikát, průsvitná až průhledná růžově zbarvená odrůda křemene, obvykle netvoří krystaly (pokud ano, tak jejich délka nepřesahuje 1cm), výskyt v podobě masivních agregátů. Růžové zbarvení dotváří stopy titanu a mléčný vzhled jehličkovité inkluze rutilu. Stupeň tvrdosti 7.